První polovině třináctého století dominovaly v Evropě dvě mocné ženy. Obě krásné, hrdé a ctižádostivé. Obě byly panovnicemi nejmocnějších a navíc sousedících říší a musely se nevyhnutelně dostat do konfliktu. Přece se však velice lišily.
Isabella z Angoul?me, žena anglického krále Jana, byla plamenná, nemilosrdná a vášnivá. Svou krásu a smyslnost nosila jako zářící klenoty, kterými zlákala všechny muže, s nimiž se střetla. Blanka Kastilská, žena francouzského krále Ludvíka VIII., byla líbezná, vyrovnaná a silná. Odívala se do své královské vznešenosti a cti jako do šatů.
Blanka na první pohled odkryla zlo skrývající se v krásném těle Isabellině. A takto zrodivší se nenávist ji nikdy neopustila, a byla opětována - Isabella se nezastavila před ničím, jen aby zničila francouzskou královnu.