Monografie podává v jedenácti kapitolách podrobný přehled o právní regulaci práce a jevů spojených s prací v období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Pro pochopení sledovaného účelu vydávání některých pracovněprávních norem a vůbec pojetí pracovněprávních institutů dle nacistických představ je v úvodních pasážích věnována pozornost ideologickému pojetí práce a vybraným kategoriím pracovního práva. Monografie podává také stručný nástin říšského pracovního práva, které bylo vzorem pro právo protektorátní. Z hlediska sledovaného tématu je stěžejní část věnovaná omezení autonomie vůle zaměstnance a zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, jakož i vytvoření a fungování systému řízené a nucené práce. V prvním případě se jedná především o zásahy do mzdové politiky či zákaz hromadného propouštění, ve druhém pak o zavedení pracovní povinnosti, přikazování pracovních sil k výkonu práce, včleňování do práce a konečně nucené nasazení českých pracovních sil na území Říše. Monografie rovněž analyzuje činnost úřadů, které měly co do činění se správou práce, ať už souvisely s vytvářením pracovněprávních norem (Ministerstvo hospodářství a práce), s jejich aplikací (úřady práce), či dozorem nad jejich dodržováním (živnostenská inspekce). \r\nMonografie je koncipována tak, aby přehledně podala dané téma na základě dostupných archiválií, edicí archivních materiálů, publikovaných pramenů práva, odborné dobové i současné sekundární literatury, memoárů či dobového tisku. Z velké části přináší zcela nové a dosud nepublikované poznatky, které byly získány zejména na základě rozsáhlého studia archivního materiálu.