František Hrubín (* 17. září 1910 Praha, Rakousko - Uhersko - † 1. března 1971 České Budějovice, ČSR ) je jeden z nejvýznamějších českých básníků 20. století. V jeho tvorbě najdeme poezii, dramata, prózu i překlady. Časopisecky začal publikovat od roku 1928, první sbírka veršů Zpíváno z dálky pak autorovi vyšla v roce 1933. Hned svým knižním debutem se Hrubín zařadil mezi elitu soudobého českého básnictví. Pro jeho rané verše je příznačný osobitý lyrismus, časem se z Hrubína stává také básník obav (druhá světová válka, hrozba atomové války). K nejvýznamějším dílům Františka Hrubína patří Krásná po chudobě (1935), Země sudička (1941), Jobova noc (1945), Srpnová neděle (1958), Romance pro křídlovku (1962), Zlatá reneta (1964). Významná je rovněž Hrubínova tvorba pro děti - např. Špalíček veršů a pohádek (1957).

Mládí prožil František Hrubín v Lešanech v Posázaví. Krajina jeho dětství se mu stala celoživotní inspirací. Dalším inspiračním zdrojem se pak stala pražská čtvrť Holešovice, kde žil od roku 1945. Třetím místem básníkovy inspirace pak byla jihočeská krajina kolem Chlumu u třeboně, kde pobýval od roku 1950.