Grafička a ilustrátorka Renáta Fučíková za svou tvorbu obdržela několik národních i mezinárodních ocenění. Ilustruje zejména populárně vzdělávací knihy pro děti zabývající se českou historií. Jednou z nich je také kniha Karel IV., která je uceleným, stručným a srozumitelným pohledem na osobnost našeho největšího panovníka. Docela první knihou byly Kainarovy verše pro děti s ilustracemi Zdeňka Seydla. Na nich jsem se spontánně naučila číst ve třech letech. Když mi byly čtyři, přelouskala jsem Staré řecké báje a pověsti.
Měla jste jako dítě oblíbeného ilustrátora?
Pohybovala jsem se mezi výtvarným uměním, maminka, Alena Kroupová, byla významná sochařka a novátorka v designu keramiky. Díky ní jsem znala ilustrace Daisy Mrázkové, Stanislava Kolíbala, Zdeňka Seydla. Druhým pólem byla knihovna mého dědy historika. Tam jsem lovila xylografie 19. století. Mým oblíbeným byl Gustav Doré.
Vzpomenete si, kterou knihu jste jako první ilustrovala?
Byl to dívčí románek odehrávající se v Budapešti 80. let. Ale první pořádnou knihou bylo všech sedm dílů Letopisů Narnie. Vyšly na začátku 90. let.
Kromě ilustrací jste začala také psát. Co vás k tomu přimělo?
První dvě knížky jsem napsala jako textový doprovod k ilustracím. Ilustrovala jsem příběhy ze Starého a z Nového zákona. Nebyl tehdy po ruce autor, tak jsem to zkusila sama. O deset let později jsem napsala ilustrovaný životopis T. G. Masaryka. A pak už následovaly další a další knihy.
Kterému knižnímu žánru dáváte přednost a proč?
Mám hodně ráda literaturu faktu, ale musí být záživně a svižně napsaná. Mívala jsem ráda sci-fi, když jsem byla mladší a svět byl trochu jednodušší. Teď už tu sci-fi žijeme. Ráda a často se vracím ke klasice všeho druhu, které mám jak doma, tak na chalupě plné knihovny. Romány, povídky, dramata. To si jen tak vytahuji oblíbené knihy a otevírám na blíbených místech.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Jakub Heyduk
