Matt Haig (1975) je anglický novinář a spisovatel. Vystudoval anglický jazyk a historii a celý jeho profesní život se točil kolem literatury. Na svém kontě má řadu rozličných knih pro mladé i dospělé. Vyzkoušel si různé žánry, ale celosvětový úspěch mu přinesl román Půlnoční knihovna. Ta vyšla v roce 2020 a u nás ji vydalo nakladatelství Kontrast. Matt Haig si vybírá témata z historie, má rád spekulativní teorie, ale všechny jeho knihy mají společnou jednu věc – a to neuvěřitelnou lásku ke světu a lidem. Řada jeho knižních děl byla zfilmována nebo upravená pro rozhlas a tipla bych, že podobný úspěch čeká i román Život k nevíře.
Hlavní hrdinkou příběhu je seniorka Grace. Je netuctová stejně jako příběh i styl vyprávění. Forma románu je totiž velmi netradiční, ale čtenářsky vděčná. Grace osloví její bývalý žák tak, že jí napíše dopis. Grace mu odpoví a potom mu díky dopisům převypráví, co se jí stalo v Anglii, ale především poté na Ibize. Grace svůj příběh vypráví v první osobě a myslím, že vás do děje vtáhne už na prvních stránkách. Protože je matematička a život se s ní zrovna nemazlil, zatrpkla. Kdysi to byla laskavá žena, která si s ničím nelámala hlavu, ale kvůli několika tragickým událostem ztratila radost ze života. V Anglii žije nudný život důchodkyně, a když se jí naskytne příležitost, sedne na letadlo a vyrazí na Ibizu, kde jí dávná kolegyně odkázala malý domek.
Grace ví, že kamarádčina smrt je obestřená tajemstvím, a v příběhu se objeví jedna vedlejší napínavá zápletka, ale o to tady nejde. Život k nevíře je úžasná pocta člověčenství a lásce ke všemu, co nás obklopuje. Není to detektivka, ale jak říká jeden recenzent z Mail on Sunday, je to „Cesta za poznáním sebe sama a toho, co to vlastně znamená být člověkem“. Tahle cesta nebude pro Grace nijak jednoduchá. Na ostrově se setká s několika věcmi, které nedokáže vysvětlit rozumem, proto se je rozhodne ignorovat věrná své zásadě, že co nejsou fakta, neexistuje. Jenomže jednoho dne se potopí do moře a setká se s něčím, co nejde nijak vysvětlit a co ji celičkou změní. Změní se její životní postoje, prožívání emocí i její schopnosti.
Protože stále zatvrzele odmítá věci mezi nebem a zemí, přihodí se jí několik pro nás humorných a pro ni děsivých příhod. Jak je možné, že vidí do budoucnosti? Jak to že dokáže číst myšlenky neznámým lidem? A opravdu dokáže silou vůle ovládat předměty? Grace se na Ibize setkává s několika výraznými postavami, ale ne každý to s ní myslí dobře. Naváže tu nová přátelství, pochopí, co se událo v minulosti, ale její hlavní úkol ji teprve čeká. Všechno, co se jí stalo, není náhoda, ale záměr. Ne všechno je tu zalité sluncem, něco je sladkobolné, ale takový je život. Jsou tu intriky, někdo se honí za penězi, někdo je nemocný a někdo rozhádaný s někým, s kým by si správně měl rozumět nejvíc.
Grace si čím dál víc uvědomuje, že přes veškeré strasti stojí za to žít. Váží si i nicotných maličkostí a největší síla knihy je v tom, že tohle poselství předá i vám, čtenářům. Život k nevíře je plný kouzel, chvílemi připomíná pohádku, a pokud vám není zrovna hej, zaručeně vás povzbudí. Už proto by měl být v každé knihovničce. Kniha je plná moudrých myšlenek, a protože vám je sděluje Grace, věříte jí každé slovo. Ona má odžito a to, co popisuje, se jí stalo. Pokud si z knih rádi vypisujete citáty, tady si užijete snad každý odstavec. Život k nevíře je laskavý, láskyplný a milý příběh o jedné staré dámě, která se až v požehnaném věku naučila žít. A věřte mi, že k tomu žádná kouzla nepotřebovala.
Autor: Veronika Černucká
