Knihy o Jane Goodallové, světově proslulé primatoložce

Recenze: Tři ženy u jezera

archiv revue
Německé autorce Doře Heldt se povedlo přivést mě se svým románem Tři ženy u jezera k myšlenkám uvězněným v daleké minulosti, kdy jsem prázdniny trávila s kamarády u vody, kdy nás naprosto nic netrápilo, nic nás nehonilo (kromě rodičů a prarodičů), všechno mělo svůj čas a ta bezstarostnost mi teď přijde až neuvěřitelná. Tímto obdobím by si mělo projít každé dítě a dospívající.
Román Tři ženy u jezera je příběhem čtyř kamarádek, jež spolu právě takto trávily společné prázdniny a veškerý volný čas. Scházely se ve vilce rodičů jedné z nich, která se nacházela poblíž nádherného jezera. Když věděly, že se jejich cesty na delší čas rozejdou, protože se každá rozprchla na jinou školu, sepsaly dopisy, které ukryly do obálky a dohodly se, že si je přečtou přesně po uplynutí třiceti let. Obálku u sebe opatrovala jako oko v hlavě ta nejpečlivější a zároveň nejzranitelnější z nich – Marie. Marie byla milá, něžná, obětavá, pro druhé by se rozdala, ale bohužel také nemocná na srdce. Je to právě její smrt a její poslední přání, co přiměje kamarádky z mládí se opět setkat.

V příběhu se prolínají jednotlivé osudy těchto čtyř žen, které se z nějakého marnivého důvodu rozkmotřily a dále se vídaly jen sporadicky, pokud vůbec. Nit přátelství se přetrhla a nemocnou Marii nechaly její přítelkyně doslova na holičkách. Vyprávění v přítomnosti je provázeno zápisky z Mariina deníku, plného citlivých informací. Marie vesměs figurovala jako divák, pozorný posluchač a vrba zároveň. Rozkolem trpěla z žen nejvíce, a proto také veškerou svou závěrečnou energii směřovala na udobření se kamarádech, i když si byla moc dobře vědoma, že se společného setkání již sama osobně nezúčastní.

Jsme jen lidé a lidé se mýlí, dělají chyby. Důležité je umět se z těchto chyb a přešlapů poučit, vzít si z toho to dobré a všechno negativní hodit za hlavu. Vždyť hluboké přátelství za to přeci stojí. Stojí za to bojovat za pěkné věci a dobré lidi, protože těch v životě potkáváme opravdu málo… Moc příjemné oddechové čtení pro ženy.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Tři ženy u jezera

0.0 0
319 265
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na semináři o založení vysokého záhonu jsem byla před více než deseti lety. V té době u nás nebyly příliš známé. Až v posledních letech se z nich stal fenomén, který využívají i ti, do kterých bychom zájem o pěstování na vlastní zahrádce neřekli.
Proč je dobré pořídit si kalendář na příští rok už teď? Zkrátka proto, že některé jdou rychle na odbyt a v říjnu už může být na nákup těch nejlukrativnějších kousků pozdě.
Česko-rumunskou autorku s pseudonymem D. B. Peck (*1999) jsem zaznamenala už v roce 2024, kdy jí vyšla prvotina Sociopat. Námět knihy mě lákal, ale až její druhá kniha mě donutila přečíst si dílo mladé autorky. Život aneb na konci stejně všichni umřou se dočkal velkolepého nakladatelského přístupu – obálka i ořízka jsou skvěle zpracované a volají po tom, aby si román čtenář vzal do ruky, prozkoumal a prolistoval. Z tohoto pohledu perfektní. Až na to, že...