Recenze: Sám proti inkvizici

archiv revue
„Pouze ten, kdo musel přežívat s dvojí totožností a celá léta skrývat se strachem a s hanbou svou identitu, kterou považuje za pravdivou, ví, jaké je to utrpení. Je to víc než tíha, je to dráp drásající vás i ve spánku.“
Historický román dle skutečných událostí Sám proti inkvizici popisuje boj osamocené osoby jménem Francisco Maldonado da Silva proti té nejkrutější instituci církve – španělské inkvizici. Boj o duši jedince a o jeho možnosti sdílet legitimitu s ostatními svého vyznání.

Francisco byl chytrý chlapec, který dokončil vzdělání v klášteře. V 18 letech odjel do „města králů“ Limy studovat lékařství na univerzitu sv. Marka. Od malička byl svědkem útrap, které souvisely s náboženským vyznáním jeho předků a nejinak je tomu i zde. I jako dospělý se musí potýkat s nepochopením a očerňováním. Později působí jako hlavní chirurg v Santiagu de Chile, ožení se s krásnou ženou, křesťankou. Vlastně mu v dosavadním životě nic nechybělo. K nesnesení bylo jen to „hryzání“ v hlavě. Chtěl bojovat za svou víru. Jeho skrývání se za křesťanství bylo obtížné, ožehavé a nedůstojné. Rozhodl se proto hájit svá práva. Musí však počítat  s tím, že v takovém případě se i z váženého lékaře stává úhlavní nepřítel církve.

Nastává krutý boj obyčejného smrtelníka za svou vlastní pravdu a víru, která se zrovna neshoduje s církví, která je u moci. Jsme svědky krutého a barbarského jednání kněží a inkvizitorů. Jde však také o boj mladého člověka za možnost číst, získávat informace a vzdělávat se.

„Učit kvadrivium ubohé lidské bytosti, je jako kropit písek.“
„Knihy obsahují obávané myšlenky. A myšlenky rodí zmatky.“

V knize jsou rovněž popsány snahy tehdejší církve o potlačení uctívání bohů v tradicích indiánů. Církev silně zasahovala i v těch nejodlehlejších místech. Natahovala na skřipec, vyslýchala a na smrt umučila mnohé indiánské kmeny, které se i přes přísný zákaz nechtěly vzdát svých tradic a kořenů určujících jejich identitu.

„Oni vidí bohy všude a ve všem. Věří v cokoliv. Jsou tupí, nevědomí. Nechtějí se učit. Jediné, co jejich modlářství vymýtí je skřipec, šibenice nebo bič.“

Vlastní pocit z četby

Pro mě zcela nová a překvapivá informace, že  svatá inkvizice za  17. století pronásledovala Židy v Latinské Americe. Za mne je tato kniha skvostem, čtenář však nemůže očekávat lehké čtivo. Přetěžký osud Francisca, po 13 letech strávených ve vězení, ukončí až autodafé v roce 1639, po kterém se z něj stává mučedník.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Sám proti inkvizici

0.0 0
od 349
Vyprodáno
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Irský autor Colm Tóibín se rozhodl ve svém díle nazvaném Čaroděj zbeletrizovat životní pouť nositele Nobelovy ceny za literaturu, německého prozaika Thomase Manna, jenž byl nucen z rodné země uprchnout se svou rodinou před nacistickou hrozbou. Oženil se s Židovkou a jeho smýšlení bylo obecně značně protihitlerovské. Společně zamířili do Francie, následně do Švýcarska a poté, co získal československé státní občanství spolu s cestovním pasem, se rozhodl Evropu opustit nadobro a hledat štěstí za oceánem. Právě v té době psal asi své nejznámější dílo – Doktora Fausta. V padesátých letech se vrátil do Švýcarska, kde po pár letech zemřel na trombózu.
Průkopník české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih Jan Hnízdil s psaním ještě neskončil. V červnu vyšla jeho novinka Jak být zdravý v nemocné společnosti.
Tajemná ulice v rušném Kjótu, páté patro budovy na jejím konci a těžké dveře, které otevře jen ten, kdo je opravdu má otevřít. Za nimi se skrývá malá ordinace pro léčbu duše — Nakagjó Kokoro. Vede ji nepřívětivá sestra Čitose a pohledný mladý lékař Nikké s milým, ale lehce zmateným úsměvem. A co že vám zde vlastně předepíšou?