Recenze: Pravda o cukru

archiv revue
Kniha s revolučním potenciálem aneb kdo si ji přečte, bude jiným člověkem!

Začnu dost netradičně, protože navýsost osobně...

Nedávno jsem byl v nemocnici, odstraňovali mi ledvinu a před samotným zákrokem jsem musel podstoupit řadu nejrůznějších vyšetření. Všechna dopadla víceméně uspokojivě, pouze nad množstvím cukru v krvi vyjádřil lékař značné znepokojení. A určitě plným právem, neboť sladkosti všeho druhu patřily „odjakživa“ k významné položce v mém jídelníčku...

Dozvěděl jsem se, že cukr je svým způsobem droga, takže odvyknout mu nebude pro mě asi úplně jednoduché. Je to však nanejvýš nutné. „Pokud jedete na cukr, tak ve vašem věku je to hodně riskantní jízda!“ Takto doslova mi to ten doktor řekl a já si uvědomil, že s tím opravdu musím udělat rázný konec. Blížily se zrovna vánoční svátky, které jsem tedy poprvé prožil bez cukroví a pojídání čokoládových sladkostí ze stromku. Dnes mohu hrdě říct, že už půl roku „nejedu na cukr“ a pozoruji na sobě velmi pozitivní účinky svého rozhodnutí.

Nejíst cukr... no dobře, ale já se po určité době začal zajímat o to, jak je možné, že taková jednoduchá změna stravovacích návyků má tak ohromně blahodárné účinky. A tady mi jako na zavolanou přišla nabídka z nakladatelství Jota, zda bych nechtěl recenzovat knihu s názvem, kterému se nedalo odolat – Pravda o cukru! Když jsem se do ní začetl, ihned jsem získal dojem, že její autorka ji napsala pro jednu konkrétní osobu – totiž pro mě!

Musím říct, že tzv. motivační literatura se mi z duše protiví. Všechny ty rádoby instruktážní publikace na šťastný život typu „Žijte kreativně!“, „Zbavte se stresu!“, „Objevte v sobě vnitřní energii!“ míjím v knihkupectvích velkým obloukem. A třebaže Pravda o cukru do tohoto žánru rovněž patří, v tomto případě to kupodivu vůbec nevadí. Patrně je to dáno tím, že Jessie Inchauspé si na nic nehraje (ačkoliv by i mohla, protože je biochemičkou par excellence) a nikomu neslibuje zázraky, „pouze“ nás s nesmírnou empatií seznamuje se vším podstatným ohledně působení cukru na lidský organismus. A hlavně radí, jak z toho pro mnohé z nás začarovaného kruhu závislosti na sladkém ven! 

Jak už jsem zmínil, moje „postcukrová“ doba začala před pouhým půlrokem, ovšem již dnes je mně jasné, že to byla správná volba – zhubl jsem o 10 kilo, cítím se mnohem lépe než dřív a vůbec mi nepřijde, že mám jen jednu ledvinu!

Pravda o cukru (s podtitulem Jak krevní cukr ovlivňuje kvalitu našeho života) fascinuje tím, jak zdánlivě složitou problematiku redukuje na několik vcelku jednoduchých pouček. Kniha je rozdělena do tří částí s názvy Co je to glukóza?, Proč jsou glykemické špičky škodlivé? a Jak si můžu zploštit glykemickou křivku? Jessie Inchauspé píše neobyčejně zábavným stylem, takže si při četbě užijeme i spoustu legrace.

Všude, kde kniha vyšla, se okamžitě stala bestsellerem. Nepochybuji, že tomu tak bude i v naší zemi, protože Češi nejsou v boji s nadváhou, únavou, stresem a dalšími civilizačními „vymoženostmi“ žádnou výjimkou. Jessie Inchauspé v knize Pravda o cukru nám vysvětlí, jak na to... 

Autor: Jan Hofírek

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Pravda o cukru

5.0 2
od 258
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Irský autor Colm Tóibín se rozhodl ve svém díle nazvaném Čaroděj zbeletrizovat životní pouť nositele Nobelovy ceny za literaturu, německého prozaika Thomase Manna, jenž byl nucen z rodné země uprchnout se svou rodinou před nacistickou hrozbou. Oženil se s Židovkou a jeho smýšlení bylo obecně značně protihitlerovské. Společně zamířili do Francie, následně do Švýcarska a poté, co získal československé státní občanství spolu s cestovním pasem, se rozhodl Evropu opustit nadobro a hledat štěstí za oceánem. Právě v té době psal asi své nejznámější dílo – Doktora Fausta. V padesátých letech se vrátil do Švýcarska, kde po pár letech zemřel na trombózu.
Průkopník české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih Jan Hnízdil s psaním ještě neskončil. V červnu vyšla jeho novinka Jak být zdravý v nemocné společnosti.
Tajemná ulice v rušném Kjótu, páté patro budovy na jejím konci a těžké dveře, které otevře jen ten, kdo je opravdu má otevřít. Za nimi se skrývá malá ordinace pro léčbu duše — Nakagjó Kokoro. Vede ji nepřívětivá sestra Čitose a pohledný mladý lékař Nikké s milým, ale lehce zmateným úsměvem. A co že vám zde vlastně předepíšou?