Mirabelle, začíná vyprávět příběh v den svých třináctých narozenin. Žije se svou matkou, která ji bezmezně miluje a říká jí „moje malá panenko“. Bydlí v domě, který má zabedněná okna i dveře. Ven vychází jen matka na občasné nákupy. Protože má Mirabelle alergii na světlo a pobyt venku by jí ublížil, zná jen život v domě. K narozeninám dostane od matky neobvyklý dárek – pětiletou sestřičku Clarabelle, kterou matka přinese spící v tašce a starší dceři tvrdí, že ji zachránila před zlým mužem.
V Mirabelle se začne probouzet žárlivost, protože už nedostává tolik pozornosti, jako dříve. Její místo nyní zabrala Clarabelle, kterou matka ubytuje v hostinském pokoji a zakáže Mirabelle jakýkoli kontakt se sestrou. Jedno odpoledne, kdy je matka na nákupech, se z pokoje mladší sestry začne ozývat zoufalý pláč. Mirabelle se i přes matčin přísný zákaz snaží sestřičku přes dveře utišit. Jaké je však její překvapení, když jí Clarabelle začne tvrdit, že se jmenuje ve skutečnosti Emma a chce ke své mamince a tatínkovi.
Říká Mirabellina matka skutečně pravdu? Opravdu Emmu zachránila? Je Mirabell opravdu natolik nemocná, aby nemohla na denní světlo?
Příběh Matčina panenka mě naprosto pohltil. S každou další kapitolou byl děj napínavější a napínavější, a proto kniha nešla skoro odložit. Jediné, co bych vytkla, byl pro mě trochu moc odbytý konec. Kdyby měla kniha o pár stran navíc, vůbec bych se nezlobila.
Autor: Markéta Kývalová
