Recenze: Kratke zobaky

archiv revue
Alžběta Štenclová, absolventka magisterského oboru Knižní design a animace na Fakultě umění Ostravské univerzity vydala téma své závěrečné práce v podobě ilustrovaného slovníku ostravštiny.

Ač v Ostravě platím za naplaveninu, tak k ostravštině mám velice blízko. Přeci jen, moje rodná Opava je jen o pár kilometrů dál, a obě naše nářečí spadají do skupiny slezských dialektů.

Celý náš kraj je proslulý jako kraj kratkých zobaků, bo není čas ztrácet čas, a to primárně nějakými dlouhými samohláskami.

Nářečí je nádherná věc a ostravština patří mezi jedny z nejkratších a nejúdernějších. Někdo říká, že není melodická, ale co takový rap? Ten máme přeci taky rádi. A ostravština je takovým rapovým nářečím. Je úsporná a jadrná. Nepotřebuje žádné zbytečné „dřysty“ okolo. Mojí kamarádi z Čech mi často říkají, že mluvím jako bych vlastně neustále nadávala. To mě nesmírně pobavilo.

I přesto, že má nářečí, ve kterém jsem dospívala, k ostravštině blízko, našlo se ve slovníku pár slovíček, která jsem neznala, například: čepaně, halečky, chebz, iskerka, lalka či majiček 😊. Chytáte se nebo taky „čumite jak šťúřy do ryny“?

Ilustrace v publikaci Kratke zobaky jsou velmi vydařené. Autorce se podařilo do obrázků vložit kus naší rázovitosti, specifičnosti spojenou s těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Ilustrace jsou černobílého zpracování na pevném kvalitním papíře. Líbivý je i širší formát knihy.

Pokud v Ostravě žijete nebo studujete, jistě si ji dříve nebo později zamilujete. I když tomu teď jen těžko uvěříte! A přesně v ten okamžik bude tento slovník povinnou výbavou vaší knihovničky.

Publikace vyšla za podpory statutárního města Ostrava.

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Kratke zobaky

4.5 2
599 491
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Čím to, že právě Indové mají na rozdávání tolik mouder o štěstí a spokojeném životě? Je to dáno jejich životní filozofií a vírou? To je otázka, která mi roky vrtá hlavou, zejména poté, co jsem tuto fascinující zemi navštívila a s očima dokořán hleděla do špinavých vod řeky Gangy.
Objevte s námi novinky ze světa her!
Německá autorka Viktoria Schwenger v knize Útěk ze Sudet líčí prožitky Sonjy Maicherové, které jí zprostředkoval Sonjyn syn Peter. Sonja se narodila v roce 1922 na území Československa v dnešní Orlové, později bydlela v Moravské Ostravě. Žila tedy ve slezských Sudetech, které byly v době války připojeny k Německé říši. Anexi k Říši rodina vítala, Sonja nezastírá, že byla přesvědčena, že jako Němka je něco víc, že je mnohem lepší než Češi nebo Židé. Sama o Němcích v Sudetech mluví jako o privilegované třídě.