Recenze: Dcery války

archiv revue
První díl plánované třídílné epické série Dcery války, jež byl britskými listy Sunday Times prohlášen za bestseller, vypráví příběh tří sester bojujících o budoucnost svou i svých bližních během druhé světové války. Označení bestseller nemám zrovna moc v lásce a spíše se titulům s tímto cejchem vyhýbám, avšak děj tohoto románu malajské autorky Dinah Jefferies byl opravdu skvostný.
Tři sestry – Helene Élise a Florence, žijí samy v nevelké francouzské vesnici protkané starobylými uličkami a ošuntělými domy. Začátek války snad ani nezaznamenaly, události okolo se jich nedotýkaly, až jednoho dne, kdy i jejich odlehlou vesničku Němci obsadí, přijde obrat a všechny tři se do víru boje o znovunalezení svobody zapojí s obrovskou vervou. Byla to doba, kdy se i ženy musely aktivně zapojit do odboje a nejrůznějších sabotáží, což bylo do té doby něco naprosto nevídaného.

Ošetřovatelka Hélene je ze sester nejstarší, a proto má v sobě také silný ochranitelský pud. Poté, co je matka ponechala svému osudu, stará se o to, aby její sestry vyrůstaly a dostávaly vše, co je potřeba. Prostřední sestra Élise je velmi dobrosrdečnou osůbkou s nikdy nekončícím úsměvem na tváři, která je však v nitru nesmírně rebelská. Potom, co se zamiluje do šéfa místního odporu hnutí, následuje ho jako stín a činí často neuvážená rozhodnutí. Hnutí odporu je v těchto končinách v rukou docela neorganizovaných a divokých maquistů. Nakonec je tu ještě Florence, nejmladší ze sester, jež na mne působila jako nějaká víla, která na co sáhla, to se podařilo. Její místo bylo doma, kde se starala o chod domácnosti. V odlehlých koutech zahrady pěstovala vše, co se dalo, i tím pomohla rodině válku přežít v poměrně snesitelných podmínkách. Přeci jen, na potravinové lístky toho moc koupit nešlo.

Dívky jsou ohroženy hned na několika frontách – během války u sebe ukrývají osoby, které by u nich rozhodně být neměly, zároveň musí řešit osobní záležitosti spojené s láskou a zklamáním, s důsledky lží a podlé zrady, s následky žalu, a hlavně pak s nalezením rodinného tajemství, které sestrám v mnohém odpoví na otázky, jež je celý čas tolik tíží. V závěru knihy si čtenář chtě nechtě uvědomí sílu odpuštění. Jak blahodárné účinky má takové prominutí na naši duši, ať už ho přijímáme, či odpouštíme my druhým…

„Nestůj u mého hrobu a neplač sám.
Já nejsem v něm, já nespím tam.
Jsem ve větru, jež vane nad hlavou.
Jsem zimní sněhobílou záplavou,
jsem něžnou jarní přeháňkou.
Proč bys u hrobu mého plakal, stál?
Já nejsem v něm, já žiju dál.“

– citace z knihy, str. 424 –

Velice se mi líbilo střídání vyprávění z pohledu všech sester. Měla jsem tak možnost vnímat jejich vlastní pocity a emoce v dané situaci a mnohá vysvětlení se tak ke čtenáři dostanou v nezkreslené formě. Obsahově není knize Dcery války co vytknout. Příběh to byl čtivý a já se moc těším na druhý díl. Snad vyjde brzy, dokud mám osudy odvážného sesterského tria v hlavě.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Dcery války

0.0 0
429 352
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Zbystřete, jsou tady další velké slevy na deskovky! Ve spolupráci s DinoToys jsme pro vás vybrali cestovní a párty hry, které nyní můžete pořídit za polovic. Akce trvá od 16. 5. do 31. 5. 2025 na e-shopu i v prodejnách.
Startujeme pravidelnou akci, která poběží každý týden od pátku do neděle. Vždy to bude cenový trhák, takže si hlídejte víkendy, ať nějakou slevu nezmeškáte. A protože 17. května je Světový den pečení, první VÍKENDOVÝ TRHÁK jsme upekli s kuchařkami Josefa Maršálka.
Plžíci mají jedno takové pravidlo. Jméno dostanou podle prvního slova, které vysloví, když se proderou na svět. Jednoho dne se takhle narodí plží holčička Blé a plží kluk Paráda. O světě nemají ani ponětí a netuší, kolik nepřátel na ně čeká. Žáby, houbaři, ale i obyčejný vítr nebo déšť. Překonají nástrahy a přivedou na svět další generaci plžíků?