Příběh je napsán bez
příkras a jemností, tady si nikdo servítky nebere a citlivé duše můžou být trochu v šoku. Ale ti, kdo mají rádi sarkasmus, ironii a otevřenost, jak to říct, ve všech směrech, jaké si umíte představit, budou určitě nadšení. Také je nutné dodat, že nechybí ani poměrně násilné scény, ale když se začtete do Bastardů pořádně, zjistíte, že tak by to mohlo vypadat, kdyby ten svět byl 
opravdový. Jestli mi rozumíte, děj i scény jsou uvěřitelné právě díky tomu, jak je to všechno na rovinu a bez obalů. Jestli se nebojíte krve, sexu a násilí a baví vás ostré hlášky, tenhle příběh je pro vás jako dělaný.Praví Bastardi začínají u Nady. Určitě si ji pamatujete, byla to jediná jezdkyně a Bastardi ji po pádu v Pece odpřisáhli věrnost. Stala se jejich náčelnicí, ale když se podívá kolem sebe, vdí jen pořádné problémy. Pevnost je na spadnutí, její lidi (jestli smím použít ten výraz) jsou zesláblí hladomorem a krvelační ďábelští psi se potulují v okolí. Prostě to vypadá tak beznadějně, jak to jen jde.
Buď se bude dívat na to, jak všechno umírá, nebo něco udělá, ale bavíme se tu o Nady, jasně, že něco udělá. Vydá se pro pomoc a potkává své staré známé. Její pokusy o sjednocení vyzněly naprázdno a bude muset vymyslet něco jiného. Třeba přestěhovat svůj lid někam úplně jinam, ale to možná bude pořádně tvrdý oříšek.
-ice-
