Mons Kallentoft: Linköping je pro páchání trestných činů jako dělaný

archiv revue
Krimi romány ze série o inspektorce Malin Forsové švédského spisovatele Monse Kallentofta si už mezi českými čtenáři získaly řadu fanoušků. V lednu autorovi v češtině vyšla další kniha – netradiční autobiografický cestopis zaměřený na luxusní jídlo ...
Krimi romány ze série o inspektorce Malin Forsové švédského spisovatele Monse Kallentofta si už mezi českými čtenáři získaly řadu fanoušků. V lednu autorovi v češtině vyšla další kniha – netradiční autobiografický cestopis zaměřený na luxusní jídlo a nejdražší restaurace na světě Food Junkie: Posedlý jídlem, v květnu vychází Páté roční období. A další knihy na sebe nenechají dlouho čekat.

Vaše krimi romány se těší velké oblibě jak doma ve Švédsku, tak v zahraničí. Recenzenti vychvalují váš styl psaní, čtenáři si oblíbili hlavní hrdinku, inspektorku Malin Forsovou. Co byste vyzdvihl na svých knihách vy, kdybyste byl v kůži čtenáře a recenzenta svých románů?
Totéž, co čtenáři a kritici. Byly to právě tyto dvě charakteristiky, kterými jsem v době, kdy jsem začal psát sérii s Malin Forsovou, chtěl změnit švédskou detektivní literaturu.

Série s inspektorkou Malin Forsovou se odehrává ve vašem rodném Linköpingu. Hrála při výběru místa hlavní roli znalost prostředí, nebo jste měl ještě jiné důvody?
Důvodů bylo víc. Linköping a jeho okolí jsou pro páchání trestných činů jako dělané především svou rozlohou. Roli hrály také mé smíšené pocity – na pomezí nenávisti a lásky – k městu, z něhož jsem se ve svých jedenadvaceti letech odstěhoval do Stockholmu. Linköping pro mě byl vždycky příliš malý, přestože je dost velký na to, aby se v něm udržela hlavní průmyslová odvětví i univerzita. Ale já jsem velkoměstský člověk.

Jaké je to pro vás jako pro muže psát o hrdince ženě? Má Malin Forsová nějaký reálný předobraz?
Tím se nijak nezabývám. Malin Forsová je ze všeho nejvíc lidská postava s pocity, které osloví muže i ženy. Pokud mě někdo k vytvoření Malin Forsové inspiroval, pak to byla moje žena, která rovněž vyrostla v Linköpingu.

Konzultujete své texty s někým, nebo si své rukopisy pečlivě střežíte, dokud není knihanapsaná?
První člověk, kterého nechám rukopis přečíst, je moje žena. Ale nesmí si ho číst, dokud není text dopsaný až do konce a já nejsem s příběhem spokojen.

Čtenáři vás znají jako autora detektivek, v lednu vám ale v České republice vyšel „deník gastrozávisláka“ Food Junkie. Vznikl na základě náhlého popudu?
Řadu let jsem o jídle psal články do švédských gastro časopisů. Food Junkie je už druhá kniha o mých cestách za jídlem. První se jmenovala Food Noir a vyšla zatím jen ve Švédsku.

Food Junkie je zcela jasně autobiografická kniha, ale najdeme i v dalších vašich dílech stopy reálného života Monse Kallentofta?
Každý spisovatel vybírá z vlastních zkušeností a také z toho, co četl a slyšel od ostatních. Stejně tak to mám i já.

Máte už konkrétní plány na další knihy?
V listopadu vyjde ve Švédsku osmá kniha ze série o Malin Forsové. Je o mladé ženě s vyhraněnými názory na zvířata a životní prostředí, která náhle zmizí.

Text: NAKLADATELSTVÍ HOST, FOTO: TOBIAS LUNDQVIST
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Food Junkie: Posedlý jídlem
Čeština

Food Junkie: Posedlý jídlem

3.0 1
od 99
Vyprodáno

Food Junkie: Posedlý jídlem

0.0 0
od 99
Vyprodáno
Čeština

Páté roční období (5. díl)

3.0 1
329 270
Vyprodáno
Čeština

Páté roční období

0.0 0
169
Vyprodáno
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na semináři o založení vysokého záhonu jsem byla před více než deseti lety. V té době u nás nebyly příliš známé. Až v posledních letech se z nich stal fenomén, který využívají i ti, do kterých bychom zájem o pěstování na vlastní zahrádce neřekli.
Proč je dobré pořídit si kalendář na příští rok už teď? Zkrátka proto, že některé jdou rychle na odbyt a v říjnu už může být na nákup těch nejlukrativnějších kousků pozdě.
Česko-rumunskou autorku s pseudonymem D. B. Peck (*1999) jsem zaznamenala už v roce 2024, kdy jí vyšla prvotina Sociopat. Námět knihy mě lákal, ale až její druhá kniha mě donutila přečíst si dílo mladé autorky. Život aneb na konci stejně všichni umřou se dočkal velkolepého nakladatelského přístupu – obálka i ořízka jsou skvěle zpracované a volají po tom, aby si román čtenář vzal do ruky, prozkoumal a prolistoval. Z tohoto pohledu perfektní. Až na to, že...