Verše perského středověkého básníka Omara Chajjáma patří do pokladnice světlové literatury a jsou stejně přítomné jako moderní poezie – proto se vydávají stále znovu. Filozof, matematik a astronom se dívá na život člověka z kosmických výšin, vidí jeho malost a pomíjivost, ale i jeho hlad po poznání, štěstí, porozumění, lásce a spokojenosti; tak jak to později uměl třeba Shakespeare, Pascal nebo Baudelaire. Věděl, že tu nikdo nejsme na dlouho, a proto je nám vzácná každá bdělá chvíle. V neposlední řadě Chajjám vyjadřuje svůj odpor k muslimským Arabům, jejich fanatismu a dogmatismu, sektářství a farizejské přetvářce. O to více jsou jeho moudré verše aktuální i dnes.