Josef Pecinovský Publikovat začal v šedesátých letech, ale posléze se odmlčel a k psaní se vrátil až v letech osmdesátých, kdy se zařadil mezi nejvýraznější a nejoceňovanější domácí autory povídek - důkazem budiž cena Mlok za rok 1986 a 1987 (povídky Nos to zaváží! a Její Veličenstvo). V devadesátých letech pak začal publikovat i knižně. Tehdy se stal i velmi plodným přispěvatelem Rodokapsů vycházejících v nakladatelství Ivo Železný, kam psal i pod pseudonymy Bruce Newman a Bernard Ant. Především zde však publikoval v letech 1991 - 1993 svou sérii Kroniky nové Země (Vejce s ozvěnou, Posvátná larva, Záhadná kukla), k níž posléze dopsal i čtvrtý díl (Věčné imago vydané v roce 2008 nakl. Epocha). V Rodokapsech také vyšla Plástev jedu (IŽ 1990), znepokojivé podobenství o přelidněném a dehumanizovaném světě budoucnosti, do něhož se po letech vrátil ve dvoudílných Dětech plástve (Epocha 2013), Plástvi v ohrožení (Epocha 2015) a knize, kterou právě držíte v ruce. Celá série by měla být zakončena v chystaném čtvrtém dílu. Kromě těchto děl přispěl Josef Pecinovský i do série Kroniky karmínových kamenů (Zapomenuté jezero, Zoner Press 2012) či do cyklu Agent JFK (Budiž vám Měsíc lehký, Triton 2009). Vedle science fiction píše i westerny a počítačové příručky. V roce 2012 byl nominován na cenu za celoživotní přínos SF. Jeho doménou jsou temnější vize lidské budoucnosti související s postupným odlidšťováním systému neuznávajícího individualitu, inteligenci a samostatnost a naopak podporujícím uniformnost a slepé následování. V příbězích hrají velkou roli motivy umělé inteligence odmítající sloužit člověku, zneužití moci, genetické manipulace... vždy však umístěné na pozadí rychlého, přehledného, dobrodružného děje.