Ačkoliv Albánie leží v Evropě, působí dojmem jiného kontinentu. Ahmet Zogu, který se v roce 1925 stal prezidentem, se následně prohlásil za krále Zoga I. a republiku transformoval v monarchistické zřízení. O čtyři dekády později stanul v čele Albánie první tajemník Albánské strany práce Enver Hodža a prohlásil ji za první ateisticko-humanistický stát v historii světa. Věřit bylo povoleno pouze v komunistické ideály. Stát se izoloval, opevnil a fungoval po svém. V dnešní Albánii stále nejsou krevní msta nebo mafie prázdnými pojmy, ačkoliv cizinci jsou považováni za vážené hosty.
Petr Horký a Miroslav Náplava, autoři publikace s podtitulem Kráska se špatnou pověstí, hledali v Albánii v poslední době odpovědi na své otázky. Dříve dávali rodiče nevěsty při svatbě ženichovi kulku, aby ji mohl beztrestně popravit v případě nevěry. Je tomu tak i dnes? Proč se Albánii říká Země orlů? Proč nazýváme Albánii Zemí orlů, když je to úplná blbost? Proč by měla být Albánie pro turisty lákavou destinací?