Dvanáct svazků Díla Milady Součkové postupně od poloviny devadesátých let znovu zpřístupnilo autorčiny romány, povídky, dramata a básně. V české literatuře 20. století je její tvorba ojediněle celistvá a výrazně překračuje hranice domácího kontextu. Své rozhodnutí stát se spisovatelkou, která bude reprezentována jen svým uměleckým projevem, a nikoli občanskými či politickými postoji, si Součková důsledně chránila už v předválečném Československu, a poté i v dlouhém poúnorovém exilu.