Kniha nejprve stručně představuje íránské bohy, poté rozebírá samotný zoroastrismus, jeho věrouku, posvátné texty (Avestu) a na ně navazující pahlavské nábožensko-filozofické spisy, život, působení a náboženskou reformu zakladatele tohoto náboženství Zarathuštry, teologii, etiku, rituály, kalendář, svátky a filozofii ohně, zurvánismus a historický vývoj zoroastrovského náboženství od starověku až po současné komunity a jeho vliv na judaismus, křesťanství a islám. Nejrozsáhlejší část přináší kompletní první český překlad nejstarší části Avesty – gáthů (Jasna 28–34, 43–51, 53) s podrobným komentářem. V přílohách jsou obsaženy další ukázky z Avesty, překlad pahlavského textu Šahrestáníhá í Érán, vymezení íránského kulturního a geografického prostoru a zejména podrobný výklad íránské mytologie.
Zarathuštrova náboženská reforma představuje radikální převrat v předchozím polyteistickém íránském prostředí: prorok povýšil Ahuru Mazdu na jediného stvořitele a nejvyššího Boha, přetvořil stará božstva v etické abstrakce jako emanace jeho atributů a postavil proti nim striktní dualistický protiklad v podobě zlého Angry Mainjua a jeho démonů, přičemž mnohé avestské bytosti mají přímé protějšky ve védských bozích. Tento posun od rituálního polyteismu k etickému dualismu spojil kosmologii s morálkou, učinil z člověka aktivního účastníka vesmírného boje prostřednictvím „dobrých myšlenek, slov a skutků“ a poprvé v dějinách náboženství zdůraznil svobodnou volbu, osobní odpovědnost a univerzální poselství pravdy určené všem lidem. Reforma tak založila zcela nový typ prorockého náboženství, jehož jádro tvoří neustálý boj světla proti temnotě, pravdy proti lži a života proti smrti, s eschatologickým vyústěním v příchod Spasitele a konečné vítězství dobra.