Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého Antonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953. Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů je komplexní portrét osobnosti plné rozporů z pera historika Michala Stehlíka. „Neměl jsem bejt ani předseda vlády, ani prezident. Měl jsem zůstat v odborech.“ Antonín Zápotocký